Vážení zákaznici z důvodu dovolené  v době od 9.7.2018 do 14.7.2018 nebudeme moci vyřizovat Vaše objednávky děkujeme za pochopení.

BRETBACH - BIO Chlorella A+, zelený čaj a Mladý ječmen
cap BRETBACHhead_tophead_long


Chlorella a její působení v žaludku

Při plnění žaludku se pevné součásti stravy ukládají přibližně do vrstev nad sebou. Žaludeční šťáva a přijatá tekutina protékají po vnitřní stěně žaludku. Na průběžně se zvyšující tlak v žaludku reaguje jeho stěna nepřetržitým přizpůsobováním vnitřního objemu. Jde o takzvanou adaptivní relaxaci, při které se reflektoricky tahovými receptory udržuje přibližně konstantní mechanické napětí v jeho stěně. Hlavním úkolem žaludku je zpracovat potravu na tekutou tráveninu (chymus) a tu regulovaně posunovat k dalšímu zpracování do dvanácterníku (duodena). Žaludek zpracovává potravu jak chemickým působením (pepsinu a dalších enzymů), tak mechanickým (propulzivními a retropulzivními peristaltickými pohyby).

Chemické děje v žaludku jsou velmi složité, ale za zmínku stojí změna hodnoty pH v průběhu trávicího procesu. Při naplnění žaludku potravou a drážděním jeho oblasti, která se nazývá antrum, vzniká hormon gastrin. Gastrin spolu s histaminem a acetylcholinem spouští v takzvaných krycích buňkách produkci kyseliny solné (HCl). Teprve v tomto okamžiku začíná prudce klesat hodnota pH. Zde je třeba připomenout, že pro úspěšný start trávení v žaludku i další průběh kompletního trávicího procesu mimo žaludek je kyselina solná (HCl) naprosto nezbytná a to v dostatečném množství. Kyselé prostředí se podílí mimo jiné na prebiotické selektivitě usmrcením nežádoucích mikrobů. Ve stavu klidu, když je žaludek prázdný je totiž jeho vnitřní prostředí přibližně neutrální až mírně alkalické (pH cca 6 až 7). Při začátku trávicího procesu může pH klesnout výjimečné až na hodnotu pH 1 (extrémně kyselá reakce), aniž by to nutně muselo předznamenávat patologický průběh dalšího procesu trávení. V tomto okamžiku je podstatné, aby se podařilo dosáhnout hodnoty pH v duodenu mezi 7 a 8 (reakce slabě zásaditá) což je optimum pro ideální funkci duodena (dvanácterníku). (Optimální pH pro celé tenké střevo je dokonce 8,2 až 9,3 – tedy ještě alkaličtější!) Na dosažení tohoto stavu se podílí více regulačních mechanismů. Uvedeme si pouze dva nejdůležitější. Prvním mechanismem je řízení vyprazdňování žaludku podle kyselosti jeho tráveniny (chymu). Čím kyselejší je chymus, tím více je zpomalováno vyprazdňování žaludku. Velmi zjednodušeně a laicky se to dá vyjádřit tak, že se vlastně žaludeční kyselina spotřebuje na rozložení potravy a její přeměnu v chymus. A tím se i kyselost chymu ještě v žaludku před jeho vyprázdněním sníží. Hodnota pH v žaludku je tedy ovlivněná stavem trávení. Během trávení je reakce kyselá, před vyprazdňováním se kyselost chymu výrazně sníží, ale ve stavu klidu je neutrální až zásaditá. Druhým důležitým mechanismem zajišťujícím alkalizaci chymu v duodenu na pH okolo 7 až 8 a tím optimalizaci funkce tamních enzymů je sekrece v této oblasti. Jde hlavně o sekreci jaterní žluči, pankreatické šťávy, sekretu Brunnerových žláz a hlenu pohárkových buněk. Všechny tyto sekrety jsou zásadité, obsahují i příslušné trávicí enzymy a neutralizují kyselý chymus ze žaludku.

Problém je, že tyto mechanismy, tak jako kompletní trávení (k tomu se ještě vrátíme později), jsou poměrně lehce zranitelné mnoha vlivy. Celý trávicí proces je pro organismus velmi náročný a jednotlivé orgány, aktivně se účastnící tohoto procesu, při něm spotřebují značné množství kvalitních esenciálních (tedy nezbytných) mikroživin. (Zdravý organismus samozřejmě procesem trávení získá více živin a energie než k tomuto procesu spotřebuje.) I spotřeba energie a kyslíku všemi orgány, aktivně se zúčastňujícími na právě probíhajícím trávicím procesu, se značně zvyšuje oproti „stavu na lačno“.

Pokud je organismus zatížený intoxikací, zvýšenou oxidací (útokem volných radikálů) a nedostatkem mikroživin (podvýživou) například z důvodu psychického stresu, trávení je různou měrou narušeno. Zrádnost psychického stresu je v tom, že působí na trávicí systém i přímo a akutně přes neuroendokrinní mechanismy. Tady je třeba připomenout, že psychický stres vždy byl a je normální součástí života. Začíná být mimořádně nebezpečný až v okamžiku, kdy jeho intenzitě neodpovídá péče o organismus a stav organismu. Péčí o organismus je zde myšlena hlavně zvýšená dodávka živin (které jsou během stresu ničeny) a zvýšení detoxikace, tedy odvádění zplodin zrychleného metabolismu (v případě potřeby i aktivní detoxikace). Stavem organismu je zde myšlena dostatečná zásoba kvalitních mikroživin v organismu (hlavně díky kvalitní výživě v období před stresem) a preventivní péče o čistotu vnitřního prostředí organismu. Pokud nejsou tyto předpoklady zajištěny, je spektrum závažnosti postižení trávicího systému velmi široké od lehkých, mnohdy ani nepozorovaných, zažívacích potíží až po úplnou destrukci trávicího procesu. Při vážnějším stavu reaguje na příjem potravy organismus zvracením. Laicky řečeno nemůže si v daném okamžiku dovolit takovou zátěž jako je trávicí proces.

Je třeba si uvědomit, že psychický stres může různými mechanismy včetně neuroendokrinních zasáhnout a negativně ovlivnit kteroukoliv fázi trávicího procesu a poškodit tak tráveninu kdekoliv podél celé délky trávicího traktu. Pokud se organismu nepodaří proces trávení uregulovat, vznikne, jak v trávicím systému, tak následkem toho i v organismu, mnoho nežádoucích reakcí a anomálií. Potrava není kvalitně strávena, ale je různou měrou poškozena. Narušení procesu trávení může být až tak závažné, že organismus nezíská z potravy téměř žádné živiny, ale naopak spoustu jedovatých zplodin. Na jejich likvidaci se spotřebuje mnoho kvalitních živin ze zásob organismu. Přesto, že jsou vyplaveny antioxidanty z jater a jiných depot, dojde ke zvýšení množství volných radikálů. Zjednodušeně řečeno prudce stoupá spotřeba kvalitních živin a antioxidantů, které nejsou v takovéto situaci k dispozici v dostatečném množství.

Na destrukci trávicího procesu se výrazně podílí už narušení funkce žaludku. Může například dojít k nedostačující produkci žaludeční kyseliny nebo enzymů. Trávenina (chymus) se tak dostane do duodena nedostatečně zpracována. Nedostatečně zpracovaný chymus se do duodena dostane i při vyhovující produkci žaludeční kyseliny a enzymů, ale při příliš rychlém vyprázdnění žaludku. Oba tyto případy nedostatečně připravené tráveniny výrazně zhoršují další průběh trávicího procesu. V tenkém střevě klesá hodnota pH a vytváří se v něm podmínky pro rozmnožení velmi nebezpečných patologických plísní. Ty nejenže brání řádnému vstřebávání živin, ale také produkují velké množství vysoce toxických látek. Dochází k ohrožení života přátelských bakterií a celkovému poškození mikroflóry v tenkém i tlustém střevě. Okyselení trávicího systému výrazně přispívá k nežádoucímu zvýšení kyselosti celého organismu. Ten se samozřejmě snaží opět nastolit ztracenou pH rovnováhu. Pokud k tomu nemá dostatek přirozeně alkalizujících živin, vede tento proces nejen k osteoporóze, ale k celkovému těžkému poškození organismu. Chlorella má v organismu mimo jiné právě tyto mimořádně silné přirozeně alkalizující účinky.

Při trávicím procesu, kdy je v žaludku velmi kyselé prostředí, je jeho stěna chráněna vrstvou hlenu. Současně jsou aktivní mechanismy, které tuto vrstvu udržují. Jde o dynamický proces, který můžeme nazvat ochranný štít sliznice žaludku. Na jeho poškozování se podílí hlavně psychický stres přes neuroendokrinní mechanismy, ale může se synergicky uplatnit i zcela nevhodná strava (například káva a sladkosti). Dalším mechanismem přispívajícím k poškození ochranného štítu sliznice žaludku je narušení jeho výživy z krevního řečiště. Na tom se přes endokrinní mechanismy a vasokonstrikci podílí i silný psychický stres. Zanedbatelné nejsou ani dlouhodobé vlivy. Jde hlavně o chudokrevnost, která přispívá ke špatnému zásobení žaludku kyslíkem z krevního řečiště (úbytek červených krvinek) a k nedostatečnému zásobení ostatními mikroživinami. Úlohu zde hrají i toxiny a volné radikály v krvi. Při déletrvajícím nedostatku nenahraditelných mikroživin v kombinaci s psychickým stresem mohou vzniknout žaludeční vředy a nekrotické změny nejen sliznice žaludku ale i jeho svaloviny. Tyto mechanismy jsou velmi složité. Přes obrovský pokrok vědy v této oblasti jsou bohužel dodnes nedostatečně probádané. Víme ale spolehlivě to, že chlorella díky svému obsahu mikroživin a dokonale vyvážených bílkovin odstraňuje chudokrevnost a tím silně působí proti vzniku nekrotických změn v organismu a samozřejmě i v žaludku.

Přesto, že maximum pozitivního účinku je v tenkém a tlustém střevě, začíná chlorella aktivně působit už v žaludku hlavně tím, že pomáhá vytvářet vyrovnané pH prostředí v duodenu. Pokud se organismus užíváním chlorelly už vyčistil od těch nejhorších toxických látek a začal chlorelu přijímat, objevuje se úleva od nespecifikovaných nepříjemných pocitů velmi rychle po jejím požití. Je tím myšlena hlavně úleva od překyselení žaludku, bolestí v břišní dutině a pocitu těžkosti při velkém zatížení organismu. Chlorella má na žaludek zklidňující vliv. Mechanismus bude pravděpodobně takový, že se žaludeční kyselina neutralizuje působením chlorelly za vzniku vysoce kvalitního chymu. Do procesu trávení se také aktivně zapojí enzymy obsažené ve složkách CGF chlorelly. Jde například o enzymy chlorophyllasa a pepsin.

« chlorella a zlepšení zdraví | chlorella a játra »
Copyright © 2006 PROBACH, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. All rights reserved